Kdy se stává škola zábavou?

Když se děti nemusí učit velké množství nazpaměť, bez spojení s praxí, zážitkem nebo realitou.
Když nejsou děti vystavené ponižujícímu zkoušení u tabule, ale namísto toho prezentují znalosti v projektech, které si připraví.
Když se místo gramatických pouček učí rozumět textu, tvořit si vlastní názor na text a sami nějaký osobitý tvoří.
Když převládá praktická výuka nad teoretickou. Teorie se dá ukazovat na praxi, ale praxi nikdy neukážete na teorii.
Když si každý projeví svůj pocit a názor k tomu, co se učí.
Když mu neustále někdo nepřipomíná v čem je nejlepší a nejhorší.
Když děti dělají chyby a reagují s radostí a věří, že chyby jsou skvělé, protože se u nich učíme a posouváme dopředu.
Když se mohou děti soustředit na to co umí a ne na to, jaká je za to všechno na konci bezvýznamná známka.
Chceme a děláme školu pohodovou. Ať už jsou u nás děti na hodinu týdně nebo celý týden, záleží nám na tom, aby práci na sobě dělali s radostí a v pohodě. Mimochodem tohle prostředí nechtějí jenom děti, ale také dospělí.