Není piano jako klávesy

Zdravím vás, přátelé...

...můj první příspěvek do tohoto hudebního okénka naší školy, by měl být o tom, jaký je rozdíl mezi hrou na klávesové nástroje a hrou na klavír. Měl jsem připravený „moc chytrý“ komentář o tom, jak je to složitá cesta a k tomu spoustu odborných výrazů, což by vám stejně asi nic konkrétního neřeklo. Zkusím vám tedy poodhalit roušku mé cesty k hudebnímu poznání.

  Klavír, je poctivý hudební nástroj, vyžadující trpělivý a intenzivní přístup po celou dobu studia, kde každý tón, který se vám povede čistě a s láskou zahrát má i svou duši. Za sebe mohu říct, že kouzlo hraní přišlo až s nástupem adolescentního věku, kdy jsem zjistil, že se líbí děvčatům, když se „vyloudí“ pár sladkých tónů a oni po vás hází očka, mluví o vás, chtějí být ve vaší přítomnosti a co víc – některé vás dokonce milují... Vím, že je to snad trochu úsměvné, ale toto všechno patří ke hře na klavír a k muzice jako takové. A stejně bych k tomu chtěl přistupovat i nadále ve výuce. Hrajeme především pro radost, takže si vaše děti – potažmo i dospělí, nemusí posouvat hodinky při cvičení směrem dopředu, aby časově „splnili plán pana učitele“.. Vše co děláte, děláte přece pro sebe. Já zase slibuji, že těm, kteří se pro studium na klavír rozhodnou, budu oporou a předám ze svých zkušeností vše, co moje hudební srdce za téměř 40 let, kdy jsem s tímto nástrojem spojen, načerpalo. Zní to až příliš nadneseně, nebo složitě? Vězte, že i já jsem začínal jako pole neorané a ačkoli mi ještě nebyly ani 4 roky, kdy jsem z toho moc rozumu neměl a o nějaké duši jsem si maximálně mohl nechat zdát, měl jsem to štěstí, že mi do cesty vstoupily dvě ženy. Dvě ženy s ohromným muzikantským citem, které ve mně probudily zájem, hlavně touhu se zdokonalovat. Hlavně mi ukázaly, že i při hře na klavír, nebo klávesové nástroje se užije spousta srandy. Teď, budete-li chtít, jsem tu pro vás já.

  No a všem, kteří by se rádi přihlásili na klavír, nebo keyboard, je tu pár postřehů, které třeba nevíte. Kdokoli, kdo má zájem hrát na jeden z těchto nástrojů, by měl mít na paměti, že žák na klavír, by určitě neměl doma cvičit na klávesové nástroje. Proč? Už jen při pouhém doteku je patrný rozdíl v menším ponoru, i odporu kláves. Na hodinách se to samozřejmě pozná. Jak? Žáček, který začíná, nebude schopen techniku, kterou se naučí na keyboardu přenést na klavírní mechaniku. Je mnohem tužší, s hlubším ponorem a ručka malého dítěte se brzy unaví. V opačném případě by to neměl být až tak velký problém. Hra na elektronické klávesy s doprovodem je mnohem snažší a v případě, že byste doma měli klavír (klasický, pianino, nebo elektronický) a zkoušeli si pro začátek několik úvodních lekcí z keyboardu, není to až tak velká tragédie. Postupem času by samozřejmě bylo dobré, pořídit nástroj vhodný pro výuku daného oboru..

  Doufám, že jsem vás svými postřehy ohledně hry na klavír příliš nevyděsil. Není to až taková tragédie, jak jsem popisoval v úvodu. Samozřejmě cvičení a píle je základním a prvotním předpokladem úspěchu. Ale během přibývajících hodin zjistíte, že i legrace a zábava je nedílnou součástí výuky – ať už hodin klavíru, či klávesových nástrojů.

S pozdravem, Martin Čudla Veruněk